CO JE RESCALED?
EVROPSKÁ SÍŤ NA PODPORU KOMUNITNÍCH VĚZNIC
RESCALED poukazuje na potřebu změny konceptu vězení a odklonu od velkých vězeňských zařízení. Namísto nich podporuje rozvoj tzv. vězeňských domů/komunitních věznic, které jsou postaveny na 3 principech:
- jsou malé (s kapacitou kolem 30 osob)
- jsou diferencované, tj. uzpůsobené různým cílovým skupinám (dle potřeb a nároků na zacházení i potřebnou míru zabezpečení)
- jsou integrované v komunitě
Díky tomu přispívají vězeňské domy/komunitní věznice k udržitelné, bezpečné a inkluzivní společnosti.
Mohou mít podobu otevřených věznic, ale také vězeňských zařízení se středním či vysokým stupněm zabezpečení.
Přehrát video
PRINCIPY
1. Věznice jsou MALÉ
Z výzkumů vyplývá, že vězněné osoby i zaměstnanci zažívají v zařízeních malého rozsahu lepší kvalitu života, která je v konečném důsledku spojená s větší šancí na úspěšnou reintegraci. Odsouzení lidé zde žijí komunitním životem, přebírají odpovědnost za každodenní úkoly a sami řeší tenze, které přináší život s ostatními. Menší velikost a organizovanost umožňují navazovat lepší vztahy, a to jak mezi odsouzenými navzájem, tak se zaměstnanci věznice. Takový osobní přístup zajišťuje dynamickou bezpečnost a umožňuje vytvářet reintegrační strategie šité na míru každé z odsouzených osob.
2. Věznice jsou DIFERENCIOVANÉ
Množství, vhodná velikost a četnost vězeňských domů umožňují zajistit správnou úroveň zabezpečení a nabídku služeb, aktivit a programů, odpovídajících potřebám konkrétních klientů*ek. Vysoký stupeň zabezpečení, charakteristický pro velké věznice, je ve skutečnosti nutný jen u malého množství vězněných osob. Významná část z nich může vykonávat trest v zařízeních s nižším stupněm zabezpečení. Důraz je v maximální možné míře kladen na individuální plán a rozvrh každé z vězněných osob a posilování jejich odpovědnosti tento plán a rozvrh dodržovat. Tím se výkon trestu přibližuje podmínkám běžného života na svobodě. Diferenciací míry zabezpečení se rovněž snižují náklady na vybudování i provoz těchto zařízení.
3. Věznice jsou INTEGROVANÉ DO KOMUNITY
Vězeňské domy nejsou izolované od společnosti, ale interagují s místní komunitou. Odsouzení využívají služby dostupné v komunitě a jsou přínosem pro okolí a společnost. Buduje se tak vzájemná angažovanost a odpovědnost. Vězeňské domy spolupracují s lokálními sociálními pracovníky, lékaři, učiteli a sportovními trenéry, stejně jako s místní samosprávou, obcemi a dobrovolníky. Lidé ve vězeňských domech tak využívají stejné poskytovatele služeb jako všichni ostatní v okolí. Při nízkém stupni zabezpečení mohou vycházet ven a setkávat se s poskytovateli služeb, se kterými budou spolupracovat i po propuštění. Reintegrace je potom snazší. Vězeňské domy vytvářejí přidanou hodnotu pro své okolí mnoha způsoby. Projekty, jako je sociální restaurace, supermarket, opravna nebo prodej domácí zeleniny umožní lidem ve výkonu trestu zapojit se do činností, které mají smysl pro společnost i pro ně samotné.FAKTA A ZAJÍMAVOSTI
Fakt č. 1
KOMUNITNÍ VĚZNICE JIŽ V EVROPĚ EXISTUJÍ.
Ve většině evropských zemí existují zařízení srovnatelná s konceptem vězeňského domu: malá, diferencovaná a integrovaná do komunity. Nejedná se pouze o skandinávské země, jejichž příklady jsou mezi odborníky nejznámější. Příklady takových zařízení najdeme v řadě evropských zemí. Principy RESCALED naplňuje například otevřená věznice v Jiřicích nebo oddíl pro ženy v pražských Řepích.
Fakt č. 2
PRINCIPY RESCALED LZE UPLATŇOVAT NA VŠECHNY SKUPINY VĚZNĚNÝCH OSOB.
Škála komunitních věznic je pestrá. Nejedná se pouze o otevřené věznice, ale i věznice s vyšší mírou zabezpečení. Principy RESCALED lze tedy uplatňovat na všechny skupiny vězněných osob, vždy s ohledem na danou cílovou skupinu a její potřeby pro integraci i zajištění bezpečnosti pro společnost.
Fakt č. 3
V BELGII A SKOTSKU JSOU KOMUNITNÍ VĚZNICE SOUČÁSTÍ NÁRODNÍ STRATEGIE
V některých evropských zemích je postupná přeměna části věznic v komunitní věznice součástí národní strategie. Příkladem je Belgie, která se rozhodla otevřít v příštích několika letech celkem 15 vězeňských domů. První dva už začaly fungovat: v Kortrijku a v Bruselu. Ve Skotsku zase po analýze specifických potřeb vězněných žen došli k závěru, že potřebují zcela odlišný, individuální přístup a podporu. Otevřeli dvě komunitní věznice pro ženy, v Glasgow a Dundee.
Fakt č. 4
VĚZEŇSKÉ DOMY JSOU ČASTO PROVOZOVÁNY NEVLÁDNÍMI ORGANIZACEMI
Řada vězeňských domů je provozována soukromými subjekty, zpravidla nevládními organizacemi. Příkladem je např. Nizozemsko (organizace Exodus), Španělsko (organizace Diagrama, Associació Pastoral Penitenciària), Francie (organizace Emmaus), Něměcko (Seehaus) či Malta (RISe Foundation)
Fakt č. 5
V MALÝCH VĚZNICÍCH (<50) ZAŽÍVAJÍ VĚZNĚNÉ OSOBY A ZAMĚSTNANCI VYŠŠÍ KVALITU ŽIVOTA NEŽ VE VĚTŠÍCH VĚZNICÍCH
Výzkum založený na datech ze všech norských věznic s vysokou ostrahou ukazuje, že věznice malého rozsahu s kapacitou menší než 50 osob jsou spojeny s vyšší kvalitou života než větší věznice (Johnsen & Granheim, 2011; Johnsen, Granheim, & Helgesen, 2011). V těchto věznicích malého rozsahu byly vztahy mezi personálem a vězněnými osobami kvalitnější a zaměstnanci uváděli pozitivnější vztahy s vyšším vedením. Britský výzkum navíc ukazuje, že vyšší kvalita života ve vězení je spojena s nižší mírou recidivy po propuštění (Auty & Liebling, 2020).
Fakt č. 6
MALÉ A KOMUNITNĚ INTEGROVANÉ VĚZNICE JSOU UDRŽITELNĚJŠÍ NEŽ VELKÁ VĚZEŇSKÁ ZAŘÍZENÍ.
Velké vězeňské instituce nejsou flexibilní. Budování takových institucí vyžaduje mnoho času a peněz vynaložených na prognózy, analýzy a plánování. Není snadné je transformovat, pokud a když dojde ke změně potřebné kapacity, přístupu k výkonu trestu a trendů v nápravných službách. Naproti tomu vězeňské domy jsou pružnější a dynamičtější. Protože jsou malé a splývají s komunitou, mohou být kdykoli přeměněny např. na běžné domy nebo jiné potřebné zařízení. Tímto způsobem směřují k ekologické udržitelnosti.